Mokřadní záhon na střeše udělá z domu netradiční místo plné života
Při projektování domů se architekti čím dál tím častěji setkávají s požadavkem udržitelnosti, to znamená šetrnosti k životnímu prostředí a také souladu s okolní krajinou. Volí proto pro stavbu přírodní materiály, řeší ekologický systém vytápění i energetické zdroje. Ovšem šetrnost a soulad může mít ještě jednu podobu – jsou to zelené mokřadní střechy, které nejenže plní estetickou funkci, ale dokonce se dají spojit i s recyklací odpadní vody v domě.
Jeden takový dům stojí v Praze na velmi netradičním místě, ve vnitrobloku činžovních domů nedaleko Letné. Vlastní jej Michal Šperling, odborník na kořenové čistírny odpadních vod, který již ve fázi projektu počítal s tím, že střecha bude porostlá květinami a bude zároveň fungovat jako čistírna splaškové vody. „Musel jsem vymyslet koncept mokřadní střechy, který vlastně spočívá v tom, že veškerá odpadní voda z domu odtéká do speciálního septiku pro kořenovou čistírnu, kde se mechanicky předčistí a následně pak přetéká do čerpací jímky. Z ní se čepradlem dostane na střechu do speciálního substrátu, kterým pozvolna protéká, dále se pročišťuje a zásobuje vláhou vysázené rostliny,“ vysvětluje počátky projektu.
Krása intenzivního záhonu s hmotností extenzivního
Výhoda mokřadních střešních záhonů tkví v tom, že štěrková filtrační vrstva má jen 15 cm na výšku a váží 150 kg/m2, což hmotnostně odpovídá extenzivní střeše, běžně porostlé jen rozchodníky či malými suchomilnými rostlinami. Kdežto v tomto systému jsou vysázené vlhkomilné rostliny, které se díky dostatku vláhy i živin mohou rozrůst do zapojeného, kvetoucího záhonu, v němž květiny dosahují výšky i dvou metrů. Podobá se tedy intenzivní zelené střeše, která ale běžně váží i 1 tunu/m2. Nutno dodat, že štěrk, v němž jsou rostliny vysázené, je na svém povrchu suchý, technologie tedy nespočívá ve zbudování mokřadní kaluže na střeše. V 15 cm silné vrstvě speciálního substrátu je hydroizolace a 10 cm pěnového skla, pak následuje dělící vrstva a povrch tvoří 5 cm štěrku. „Voda je pouze ve vrstvě pěnového skla, rostlinky jsou vysázené ve štěrkové vrstvě, přičemž jejich kořínky pomalu prorůstají do vody v pěnoskle,“ pokračuje Michal Šperling s tím, že kdyby byla voda na povrchu, uchycovaly by se v systému nežádoucí řasy a stojatá voda by lákala například komáry.
Na mokřadní střeše se díky dostatku vláhy bude dobře dařit například kypreji vrbici, kosatci žlutému, skřípěnci jezernímu, ostřicím kalužní, pašáchoru i vyvýšené, bazanovci kytkokvětému, sítině mečolisté, mečolisté či rozkladité. Péče o rostliny se pak podle Michala Šperlinga může pojmout dvojím způsobem. Buď se záhon nechá úplně ladem, kdy na střeše vznikne džungle, která si žije svým životem. „Tato varianta ale trochu zatěžuje substrát, protože vzniká velké množství organického materiálu, který jej bude časem zacpávat. Proto doporučuji jednou ročně rostliny posekat a odpad například zkompostovat nebo jakkoliv jinak zpracovat, ale určitě mimo střechu.“
Mokřadní záhon funguje i jako čistírna odpadních vod z domu
Celý systém je díky technologii kořenové čistírny, která bývá zabudovaná pod zemí na pozemku, možné použít i jako zařízení pro recyklaci odpadní vody z domu. Funguje to tak, že toaleta je primárně připojená na akumulační jímku, v níž se shromažďuje vyčištěná voda ze střechy. „Pokud je tato zásobní nádrž plná, tak v našem případě odtéká přebytečná voda do kanalizačního řadu, kdy se odtok automaticky přesměruje.“ V létě, když jsou velká horka, se většina vody odpaří, takže je potřeba do zásobní nádrže občas vodu dopustit z vodovodního řadu, ale zhruba 10 měsíců v roce střecha generuje čistou vodu, se kterou se dá splachovat toaleta v domě, případně ji lze využít na zálivku zahrady.“ Silný odpar, který z mokřadní střechy bez přestání probíhá, také v letních měsících klimatizuje okolí. Když se okolní střechy v létě rozpálí na přímém slunci, může jejich povrchová teplota dosahovat 90˚C. Teplo sálá do městského prostoru, jenž se přehřívá. „Na střeše pokryté mokřadním záhonem je teplota o desítky stupňů nižší, u nás to je zhruba 25˚C. Dům se tak daleko méně prohřívá a i rozdíl teplot v okolí domu je velmi znát.“
S mokřadní zelenou střechou je asi nejjednodušší počítat již od projektu a jít v součinnosti se stavbou domu. Nicméně za určitých okolností lze projekt realizovat i na již stojícím domě, avšak v ten moment je třeba úzce spolupracovat s projektatnty a zejména statikem, protože jde o dodatečné a neočekávané zatížení. Projekty běžně počítají s nosností střechy 600 kg/m2, v případě budování mokřadní střechy je třeba na nosnosti ještě přidat. „Z mé zkušenosti ale vyplývá, tyto systémy se instalují zejména na nových domech, protože to majitelům dává smysl a zabijí vlastně dvě mouchy jednou ranou. Mají vyřešenou recyklaci vody a zároveň krásnou, funkční zelenou střechu, k níž se slétá mnoho druhů motýlů, včely i čmeláci,“ vysvětluje dále Michal Šperling a dodává, že samotná instalace technologie včetně vysázení rostlin trvá zhruba týden. Jakmile je střešní záhon hotový, napustí se vodou z řadu. Ta proteče střechou zhruba za 14 dnů, ale zároveň už je od začátku postupně vytlačovaná odpadní vodou, která přichází z domu. Už v prvních dnech substrát osidlují aerobní bakterie, takže čistící efekt je okamžitý. „Kýžený klimatizační efekt přichází po roce, kdy se vysázené rostliny už pořádně rozrostou,“ říká na závěr Michal Šperling.
Proč je dobré mít zelenou střechu a fasádu?
Zelené střechy a fasády jsou nejen estetickým prvkem moderní architektury, ale přinášejí také řadu významných výhod pro životní prostředí a kvalitu života. Jedním z nejdůležitějších přínosů zelených střech a fasád je jejich schopnost zlepšovat energetickou účinnost budov. Rostliny na střeše a fasádě poskytují přirozenou izolaci, která pomáhá snižovat tepelné ztráty v zimě a udržovat příjemnou teplotu v létě. Tím se snižují náklady na vytápění a klimatizaci, což je přínosné pro životní prostředí i vaši peněženku.
Další významnou výhodou je zlepšování kvality vzduchu. Rostliny filtrují prach, pyl a další škodliviny z ovzduší, čímž přispívají k čistějšímu a zdravějšímu prostředí ve městech. Zelené střechy a fasády také snižují hlučnost, protože rostliny pohlcují zvuky a zajišťují klidnější prostředí uvnitř budov.
Zelené střechy a fasády rovněž podporují biodiverzitu. Poskytují životní prostor pro ptáky, hmyz a další malé živočichy, čímž přispívají k zachování a podpoře místních ekosystémů. V městském prostředí, kde je zeleně často nedostatek, mohou tyto prvky hrát klíčovou roli.
V neposlední řadě zlepšují zelené střechy a fasády estetiku budov a jejich okolí. Dodávají příjemný, přírodní vzhled a mohou se stát atraktivním místem pro odpočinek a relaxaci. Investice do zelené střechy nebo fasády je tedy nejen ekologickým, ale i ekonomicky výhodným rozhodnutím, které přináší dlouhodobé benefity pro vás i životní prostředí.
22.10.2024
Další příspěvky
Chcete také tvořit s vodou?
Napište nám, co byste rádi realizovali a třeba i termín, kdy byste se chtěli o svých představách bavit. Budeme vás kontaktovat.