Když břeh zahradního jezera anebo kořenovou čistírnu rozzáří odstíny zelené, žluté, fialovo-růžové a dalších barev, nastává to pravé potěšení, nad kterým zaplesá srdce každého estéta. Na kořenech rostlin navíc žijí užitečné mikroorganismy, které čistí vodu.

Ačkoliv většinu čistícího efektu u koupacích jezer a kořenových čistíren zajišťují bakterie žijící na povrchu štěrku v mělké zóně, mokřadní rostliny zastávají hned několik důležitých funkcí. Nejen, že jejich kořenový systém vytváří příznivé podmínky pro rozvoj mikroorganismů a jejich diverzitu, ale zároveň rostoucí vegetace odebírá část živin obsažených ve vodě. Díky tomu je voda čistší. Současně rostlinstvo příznivě ovlivňuje klima v zahradě, což oceníte zejména v horkých měsících. „Svými květy rostliny lákají hmyz a poskytují útočiště živočichům,“ dodává Michal Šperling ze sdružení Kořenovky.  Některé z rostlin jsou dokonce považovány za léčivky. 

Jak se o mokřadní vegetaci starat?

Mokřadní rostliny jsou přizpůsobivé a nevyžadují žádnou zvláštní péči – vody mají díky jezeru či kořenovce dostatek, a navíc se dokáží dobře adaptovat na kolísající vodní sloupec. Snáší i nedostatek kyslíku, vysoký obsah solí nebo změnu pH prostředí. Stačí na podzim či v předjaří pokosit nadzemní části rostlin. Pouze zblochan vodní a chrastici rákosovitou je možné kosit a sklízet i během vegetačního období a sklizenou biomasu posléze použít ke kompostování. Kořenový systém zůstává v zemi, proto se na jaře okolí jezera opět samo zazelená i bez vašeho přičinění. 

Jaké rostliny zasadit?

Stačí osázet okraje příbřežní zóny koupacích jezer, protože rostliny se rozrůstají směrem k hloubce. Některé druhy se rozrůstají rychleji, můžete je proto časem regulovat občasným protrháním. „Snažíme se mix vegetace vytvořit tak, aby byl výsledek estetický. Kombinujeme různé druhy rostlin, třeba ostřice, sítiny, skřípinec jezerní, kvetoucí kyprej vrbice, oblíbený je kosatec žlutý, tužebník jilmový a další,“ radí Michal Šperling.

V náruči květin

Kyprej vrbice (Lythrum salicaria)

Medonosná rostlina dosahuje výšky 100–150 cm, ale v dobrých podmínkách doroste až do dvou metrů. Proto se ve vrcholícím létě stávají intenzivně zbarvené fialovočervené květy uspořádané v dlouhých klasech nápadným prvkem výsadby v okolí jezer. Upoutávají pozornost nejen lidských pohledů, ale také představují velké lákadlo pro motýly a včely. Kyprej vrbice má nejen estetickou funkci, řadí se rovněž mezi léčivky. 

Kosatec žlutý (Iris pseudacorus)

Dorůstá do výšky okolo metru a díky svým velkým žlutým dekorativním květům patří k výrazné dominantě příbřežní oblasti. Květy, které se v plné kráse rozzáří během května a června, jsou tvořeny třemi velkými okvětními lístky s hnědým žilkováním a třemi menšími lístky. Daří se mu v bahnité a spíše kyselejší půdě bohaté na živiny, zejména na dusíkaté látky. Díky obsahu tříslovin se v minulosti používal k vydělávání kůží a také v léčitelství jako prostředek na zastavení krvácení. Dříve se z něj také vyrábělo barvivo.

Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Statná rostlina, lidově též nazývaná „chlapice“, může dorůst až do výšky 1,5–2 metry. V polovině léta ji ozdobí bohaté něžné bílé květy vonící po hořkých mandlích, které lákají mouchy, brouky i jiný hmyz a vyjímají se v čerstvých i suchých vazbách. Dříve se používaly k provonění příbytků a traduje se, že si tužebník zamilovala dokonce i britská královna Alžběta I. Přisuzují se mu mnohé léčebné účinky, byl nazývám přírodním aspirinem. V lékárnách jsou k dostání čaje, masti i tinktury z této byliny, vyrobit si je však můžete i sami.

Okrasné mokřadní trávy 

Ostřice (Carex)

V mokřadech se daří ostřici nedošáchor, někdy též zvané ostřici pašáchor (Carex pseudocyperus). Jde o vytrvalou světle zelenou rostlinu dorůstající do výšky okolo 60 cm. Vyznačuje se dlouhými úzkými plochými rákosovitými listy, které díky převisu tvoří malebná zákoutí. Kvete od května do července v podobě podlouhlých, přibližně pěticentimetrových žlutozelených klasů. Dalším druhem, se kterým se u jezírek a kořenových čistíren můžete setkat, je ostřice štíhlá (Carex acuta). 

Zblochan vodní (Glyceria maxima)

Okrasná tráva může být 80–200 cm vysoká a rychle se rozrůstá. Když začnou přibližně v polovině dubna rašit listy, mají načervenalou barvu, později zelenají. Kvete koncem července a v srpnu. Daří se jí na mokrých místech s těžší živnou půdou na plném slunci. Pokud je stanoviště dostatečně vlhké, zůstávají listy pěkné až do října.

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Patří mezi naše nejvyšší trávy – dorůstá do výšky 2,5 až 3 metry a tvoří souvislé porosty. Vytváří dlouhé podzemní oddenky a jedná se o druh mimořádně náročný na vodu a živiny. Daří se jí v půdách bohatých na fosfor. Je dobře přizpůsobivá, v červnu a červenci kvete a je využitelná také jako biopalivo. 

Sítina rozkladitá (Juncus effusus)

Sítiny dorůstají do výšky až 120 cm a vytváří husté trsy jasné zelené barvy. Květenství je rozkladité, jednotlivé kvítky jsou sestaveny do nevelkého kuželu s drobnými nenápadnými květy, které se objevují od června do srpna. Mají raději kyselejší půdu s dostatkem živin. Patří mezi nenáročné odolné rostliny, které se umí vyrovnat i s dočasným kolísáním hladiny vody. 

‍